Mesačné archívy: november 2015

Drahé kovy sú pod ťažkým tlakom. A tak to aj ostane

Ceny

Nič nové. Drahé kovy sú podobne ako komodity pod ťažkým deflačným tlakom. Ich cena v hlavných fiat menách padá. A nebolo tomu inak ani tento týždeň. Na začiatku týždňa sa ešte zlato i striebro ako tak držalo. Zlato sa pohybovalo od 1070 po 1080 USD a sem tam prekročilo tieto hranice. Striebro sa pohybovalo od 14 do 14,30 USD. Koncom týždňa sa nakoniec zlato predsa len prepadlo pod 1055 USD, pričom striebro ho až tak výrazne nenasledovalo a na chvíľu v piatok padlo pod 14 USD.

Cena zlata uzavrela nakoniec na úrovni 1056,6 USD, čo bolo o 20,6 USD menej ako minulý piatok. Cena striebra bola na úrovni 14,07 USD, čo bolo o 0,12 USD menej ako minulý piatok. Pomer ceny zlata a striebra bol na úrovni 75,1 čo znamená, že tento týždeň bolo na tom lepšie striebro. HUI index (index najdôležitejších zlatých ťažobných spoločností) bol na úrovni 107,47. XAU index (index zlatých a strieborných ťažobných spoločností) uzavrel na úrovni 44,92. Akcie ťažiarov tentokrát nasledovali vývoj cien samotných produktov, ktoré ťažia – zlato a striebro.

Trhy

Ako sa vyvíja situácia na trhu s drahými kovmi? Tí, ktorí očakávajú rýchly a prudký nárast cien, si veru istý týmto vývojom nemôžu byť ani náhodou. Avšak ani tí, ktorí čakajú na pád ceny zlata k 800 USD, či striebra k 10 USD, by nemali sršať optimizmom. Objektívne treba povedať, že vývoj na trhu s drahými kovmi je veľmi ťažké predpovedať. Čo sa dá povedať z krátkodobého hľadiska? Jedine to, že trh bude určite reagovať tento týždeň na piatkové čísla z amerického trhu práce. V ďalšom týždni sa uvidí, ako sa rozhodne FED s úrokovými mierami. Tieto správy sú pre špekulantov veľmi podstatné a z krátkodobého hľadiska hýbu významne trhom. Jedným alebo druhým smerom. Avšak celkový sentiment je skôr negatívne naladený a drahým kovom nepomáhajú ani tradične negatívne správy spojené s vyšším geopolitickým rizikom, ako bola situácia minulý týždeň, keď Turci zostrelili ruské lietadlo.

Ako je na tom situácia na strane dopytu a ponuky drahých kovov zo strany market makerov? Stále sme v bakwardácií – aj na zlate aj na striebre. Avšak, rovnako ako pred dvoma týždňami, sa objavila situácia, kedy sa s poklesom ceny nezvýšila bakwardácia = stres na trhu s fyzickým kovom. Naopak. Nedostatok kovu klesol. Ide už o druhýkrát sa opakujúcu situáciu za ostatné obdobie. Za ostatný polrok sme boli vždy svedkami toho, že pokles ceny spôsobil stres na trhu a prehlboval ho. Už druhýkrát, a v krátkom časovom slede za sebou, nie. Môžeme situáciu pripísať piatkovému sviatku v USA? Nie som si tým vôbec istý. Aj keď stále stres na trhu pretrváva, je čoraz viac pravdepodobnejšie, že sa pozrieme pod 1000 USD na zlate. Dno striebra môže byť potom aj pod 12 USD. Zatiaľ rovnako môžeme tvrdiť i to, že pokiaľ k tomu príde, tak len krátkodobo – špekulatívne. O fundamentálnej zmene tohto pohybu bude totiž reč len vtedy, ak sa s týmto pohybom odstráni i bakwardácia na trhu. Tá ešte pretrváva.

Máte záujem o nákup drahých kovov? Do drahých kovov môžete investovať, ale aj nimi priamo platiť.

Prehľad cien drahých kovov za ostatné obdobie:

1_ceny_48_15 silver_48_15 gold_48_15

Zdroj: upner.com, kitco.com

Matúš Pošvanc

Drahé kovy zažijú ešte turbulencie

Ceny

Aj minulý týždeň zlato i striebro klesali. Pondelok pod 1085 USD a v utorok sa dostalo až na úroveň 1065 USD. Striebro reagovalo podobne, keď klesalo z 14,5 USD až k 14,10 USD. Zlato malo ešte tendenciu vrátiť sa koncom týždňa k 1085 USD, avšak nepodarilo sa mu to. Striebro sa plietlo niekde v okolí 14,1 až 14,3 USD.

Cena zlata uzavrela nakoniec na úrovni 1077,2 USD, čo bolo o 6,7 USD menej ako minulý piatok a o 100 USD menej ako mesiac dozadu. Cena striebra bola na úrovni 14,19 USD, čo bolo o 0,09 USD menej ako minulý piatok a viac ako 1,6 USD ako pre mesiacom. Pomer ceny zlata a striebra bol na úrovni 75,91 čo znamená, že tento týždeň bolo na tom lepšie v tejto letargii zlato. HUI index (index najdôležitejších zlatých ťažobných spoločností) je na úrovni 107,21. XAU index (index zlatých a strieborných ťažobných spoločností) uzavrel na úrovni 44,77. Akcie ťažiarov tentokrát nasledovali vývoj cien samotných produktov, ktoré ťažia – zlato a striebro.

Trhy

Minulý týždeň som len v krátkej správe na svojom bologu upner.com písal, že na trhu s drahými kovmi sa stala dôležitá vec. Po páde ceny sa nezvýšila bakwardácia, ako tomu bolo počas ostatného pol roka. Inými slovami sa pri poklese cien zlata, nezvýšil dopyt po fyzickom kove. Veľmi podstatná vec. Lebo ako sme písali po ostatné mesiace, v princípe bol trh s drahými kovmi v stálom strese. To znamenalo, že pokles pod 1200 USD vytváral príležitosť pre veľkých hráčov predať fyzický kov za vyššiu spotovú cenu a nakúpiť k nej dodanie kovu v budúcnosti za nižšiu cenu. Situácia naznačovala stres a neprirodzený vývoj. Investori by si totiž radi požičali (hlavne zlato) a zrealizovali tento ziskový obchod – predať kov vyššie na spote – nakúpiť nižšie na futures trhu – zrealizovať zisk a vrátiť fyzický kov po čase späť. To, že stav pretrvával, indikovalo to, že sa kov zháňa ťažko. Zároveň sledovaním vývoja na COMEXe nepredpokladám, že by daný kov market makeri získavali od klientov – vyzerá to, že túto možnosť už využili; skôr predpokladám, že sa mohlo jednať o pôžičky kovu zo strany centrálnych bánk, ťažiarov. A preto sme dlhšie písali, že cena na zlate pod 1200 USD z hľadiska veľkých hráčov nebude pretrvávať dlho – pokiaľ sa stále bude bakwardácia prehlbovať spolu s poklesom ceny.

Dva týždne dozadu a minulý týždeň sa však situácia na pár dní zmenila. Bakwardácia sa s poklesom ceny neprehlbovala. Čo nám situácia hovorí? Market makeri niekde zohnali zlato a stres sa pri ďalšom poklese cien neprehlboval. To znamená, že sily dopytu a ponuky na strane market makerov neukazujú až taký silný trend späť k 1200 USD. Na trhu so zlatom by totižto dokáže stres odstraňovať buď vyššia cena alebo to, že klesne po zlate dopyt. Pamätajme si na to, že ponuka je relatívne vysoká a pohybuje sa na úrovni viac ako 65 ročnej produkcie. To spôsobuje aj zmenu môjho názoru a začína byť z tohto hľadiska omnoho viac pravdepodobné, že sa pozrieme na zlate zo špekulatívneho hľadiska pod 1000 USD. Špekulatívne z toho hľadiska, že bakwardácia totižto stále pretrváva.

Striebro je opäť mierne iné. Obsahuje v sebe i prvok dopytu po priemyselnom využití. A rovnako ako iné priemyselne využívané komodity môže pri výraznom ekonomickom výkyve padnúť ešte viac (13 USD a menej). A to aj z toho hľadiska, že aj na striebre sa prejavuje bakwardácia.

Predikcia

Na drahých kovoch to vyzerá ešte na turbulencie. Zmena je v tom, že nielen zo špekulatívneho hľadiska. V prípade, že sa bude oslabovať dopyt po drahých kovoch, pokles na zlate pod 1000 USD nebude len špekulatívny, ale aj fundamentálny. Uvidíme. Hlavne s čoraz viac sa blížiacim decembrovým rozhodnutím FEDu môžeme ešte očakávať zaujímavý vývoj na trhoch.

Máte záujem o nákup drahých kovov? Do drahých kovov môžete investovať, ale aj nimi priamo platiť.

Prehľad cien drahých kovov za ostatné obdobie:

silver_47_15 gold_47_15 1_ceny_45_15

Zdroj: upner.com, kitco.com

Matúš Pošvanc

Jakub Jedlinský – Bitcoin: Mýty a praxe

Ačkoli bylo o Bitcoinu v posledních letech napsáno hodně řádek a jen málokdo o něm ještě neslyšel, většina veřejnosti má „všechny ty bitcointy“ stále v povědomí jako virtuální internetové peníze používané kriminálníky k nákupu drog a financování terorismu. Případně má jít o obskurní pyramidové schéma a podvod vymyšlený nějakým neznámým člověkem. Cílem tohoto článku je konfrontovat nejčastější polopravdy a poukázat na to, kam se zatím relativně mladý fenomén Bitcoinu vyvinul.

Satoshi Nakamoto

Bitcoin vymyslel člověk nebo skupina lidí skrývající se pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Ačkoli dodnes není jasné, komu toto přízvisko patří, Satoshi byl nedávno s plnou vážností nominován na tzv. Nobelovu cenu za ekonomii. Svědčí to o tom, jak významnou revolucí v ekonomii a především v technologii Bitcoin je. Podstatné je, že přestože vynálezce Bitcoinu je tajný, samotný produkt je naprosto transparentní. Jedná se o počítačový protokol s otevřeným zdrojovým kódem, jakýkoli programátor ho může libovolně využít, modifikovat, kopírovat. Satoshi Nakamoto nemá nad Bitcoinem o nic větší moc, než čtenář tohoto článku. Je možné, že Satoshi vlastní značný objem bitcoinů získaný v době, kdy měl jen minimum uživatelů. Z principu jeho „těžby“ (mechanismus, kterým nové bitcoiny vznikají) však není možné, aby dnes disponoval takovou sumou, která by ovlivňovala samotnou stabilitu a funkčnost Bitcoinu.

jedlinskyO tom, že Bitcoin jako technologie je zcela průhledný a kopírovatelný, svědčí i existence doslova stovek jeho kopií a odvozenin, tzv. kryptoměn. Některé z nich jsou opravdu zajímavé projekty nabízející nové nápady a řešení. Většina však postrádá přidanou hodnotu a posloužila pouze k obohacení svých tvůrců. Podstatné je, že v těchto případech byli podvodníci odhaleni ještě před vypuštěním kryptoměn na trh nebo řádově v následujících týdnech a měsících, kdy cena vyrazila prudce vzhůru, aby pak dopadla na dno. Typickým příkladem kryptoměny, které byste se měli vyhnout obloukem, je OneCoin. Bitcoin existuje už více než 6 let, zažil světlé chvilky i cenové bubliny, jeho užívání v praxi však stále sílí. Zkušenější uživatelé kryptoměn dokážou dnes podvodné projekty rychle odhalit a neinvestovat, čtenáře bych chtěl varovat především před vidinou rychle vydělaných peněz. Bitcoin je dnes třeba vnímat daleko spíše jako platební metodu a technologii usnadňující práci a umožňující nové obchodní modely než jako investiční prostředek.

Bitcoin je jako esperanto.

Bitcoin bývá přirovnáván k umělému mezinárodnímu jazyku esperantu. Podobně jako esperanto doplňuje svou univerzálností a přeshraničností národní měny, používá ho také obdobné množství lidí (řádově miliony). Na rozdíl od esperanta však Bitcoin není jen rádoby srozumitelnější a snazší. Nese s sebou totiž revoluční technologii. Bitcoin především není jen měna. Bitcoin je vynález umožňující něco, co dříve nebylo možné, totiž bezpečně převádět hodnotu v elektronické formě. Předchozí projekty virtuálních elektronických měn selhávaly na tom, že jejich fungování bylo závislé na účetnictví konkrétní (více nebo méně důvěryhodné) třetí strany. Bitcoin využívá zcela novou formu sdílené účetní knihy, tzv. blockchainu. Její správnost a neměnnost je garantována nikoli jednou institucí, ale pokročilým šifrování (kryptografií) a desetitisíci uživately po celém světě, kteří systému pronajímají svou výpočetní kapacitu. Bitcoinová síť je mimochodem s odstupem nejsilnější výpočetní jednotkou na světě. Použití blockchainu pro přenos peněz je pak jen jednou z možných aplikací, jak si v poslední době povšimlo mnoho firem, bank a institucí.

Bitcoin je virtuální, není ničím podložený.

To je jistě pravda. Bitcoin není podložený ničím v tom smyslu, že není mimo trh přímo směnitelný za žádnou konkrétní věc, například zlato. Naprosto totéž lze bohužel už desítky let říci i o státních měnách jako je euro. Paul Krugman tvrdí, že americký dolar je podložený muži ve zbrani. To Bitcoin díkybohu není. Hodnota bitcoinu je určena jeho nabídkou a poptávkou po něm, žádná centrální banka neexistuje a tak ani neintervenuje. Státními měnami lze platit daně a nakupovat za ně v obchodě. Bitcoin je sice mladý, ale možností jeho využívání pro platby rychle přibývá. Trh dokazuje jeho cenu a proto už i některé státy jako např. americký Utah umožňují platby daní v Bitcoinu.

Bitcoin je virtuální v tom smyslu, že převážná většina bitcoinů existuje pouze v elektronické formě. Opět, totéž platí o euru. Hotovost tvoří špetku v moři elektronických peněz, které existují jen v účetnictví bank. U Bitcoinu je alespoň jasně známá a stabilně se vyvíjející peněžní zásoba. A mimochodem, v kapse nosím bitcoiny na papírové peněžence podobné bankovkám.

Po Mt.Goxu nejde brát Bitcoin vážně.

Hotovost připomíná Bitcoin také v tom, že majitel bitcoinů svými penězi plně disponuje, aniž by musel spoléhat na třetí stranu. Bitcoiny lze převést během okamžiku na druhý konec světa a to za prakticky nulový poplatek i při vysoké převáděné sumě. To je přidaná hodnota oproti bankovním elektronickým penězům. Platba bankovním převodem trvá okolo dvou dnů, banky ve většině států nefungují o víkendu a poplatek zejména při přeshraniční transakci rozhodně není zanedbatelný. V nejhorším myslitelném případě banka zkrachuje nebo využije tzv. bail-in, což je v podstatě konfiskace části vkladů klientů. To se stalo na Kypru v roce 2013 a reakcí byl prudký nárůst ceny Bitcoinu. Možnost plošného bail-inu obsahuje i nová evropská legislativa bankovní unie.

A úplně stejně se můžeme dívat na bitcoinové burzy. Nechvalně známá japonská burza Mt.Gox na přelomu let 2013/14 byla podvodně vytunelována vlastními provozovateli, zkrachovala a její klienti přišli o úspory. Vtip je v tom, že ve chvíli, kdy klient pošle bitcoiny na burzu, tak s nimi přestává disponovat a vlastní už pouze pohledávku za burzou. Veškerá výhoda spočívající v bezpečné a transparentní účetní knize blockchainu tak mizí a opět musíme důvěřovat třetí straně. Kouzlo Bitcoinu netkví v tom, že by měl bezpečnější banky, ale v tom, že je nepotřebuje.

Pokud uživatel drží bitcoiny na vlastní peněžence, pak jsou natolik v bezpečí, nakolik dokáže udržet v tajnosti svůj soukromý klíč, tedy v zásadě heslo. Také by ho neměl ztratit či zapomenout, neboť pak jsou navždy ztraceny i bitcoiny. Vyžaduje to tak poněkud větší míru samostatnosti a zodpovědnosti než dnešní finanční systém s pojištěním vkladů, záchranami bank atp. Patrně nejbezpečnějším způsobem, jak lze dnes uchovávat bitcoiny, je hardwarová peněženka Trezor české firmy SatoshiLabs. Také je dobré zmínit, že bitcoinové burzy se po několika případech útoků poučily a naprostou většinu vkladů drží offline, tedy mimo dosah jakýchkoli hackerů. Klienti jsou tak daleko lépe chráněni, alespoň dokud se další provozovatel burzy nerozhodne svůj projekt vytunelovat.

Bitcoin je deflační.

Bitcoin není deflační. Pokud jde o jeho peněžní zásobu, tak velmi pomalu roste, předvídatelným a stálým tempem 25 bitcoinů každých 10 minut. Pokud se ale bavíme o cenové inflaci, pak je otázka vlastně nesmyslná, protože ceny zboží a služeb nejsou určovány v bitcoinech. Dokonce i bitcoinová kavárna Paralelní Polis, kde lze platit pouze touto měnou, ceny určuje v českých korunách a na bitcoin se přepočítávají aktuálním kurzem. Představa, jak by docházelo v bitcoinové ekonomice k inflaci nebo deflaci, je zavádějící. Předpokládá totiž, že Bitcoin bude jedinou nebo alespoň dominantní světovou měnou.

Za Bitcoin se nedá nic koupit.

Bitcoin stále není uživatelsky přívětivý. Byl vytvořen jako co možná nejjednodušší počítačový protokol a jednoduchý klient, chcete-li peněženka. Uživatelé, dokonce i někteří z těch, pro které jsou počítače a technologie denním chlebem, se tak setkávají s obtížemi, když se mají s neelegantním a nepříliš intuitivním rozhrazím Bitcoinu popasovat. Platba Bitcoinem v kamenném obchodě je zatím pomalejší a neohrabanější, než platba hotovostí nebo kartou.

Na druhou stranu dochází ke značným pokrokům. V současnosti už se objevuje na trhu infrastruktura, díky níž platba Bitcoinem právě platbu kartou připomíná. Ještě více novinek a služeb zpříjemňujících bitcoinové platby a jejich přijímání nabízí samozřejmě internet, pro jehož prostředí je tato měna stavěná. Obchodník může například přijímat Bitcoiny, aniž by to věděl, protože na jeho účet přichází rovnou požadovaná státní měna, např. euro. Díky tomu odpadají i problémy s nestálým kurzem. Proto stále více velkých firem (jako např. Microsoft, Victoria’s Secret, Subway nebo polský T-Mobile) bitcoin přímo přijímá. V Praze se dá za bitcoin koupit prakticky vše, od jídla až domů, přes kino, umění nebo kola až po vzdělání. Díky společnosti Virgin se dá za Bitcoin letět i do Vesmíru. Kromě toho jsou bitcoinové platby integrované do některých platebních systémů, díky čemuž je lze utratit i např. ve Walmartu, Marks&Spencer nebo na Amazonu. Některé služby dokonce slibují, že Vám za Vaše bitcoiny zaplatí účty, včetně nájmu a kabelové televize. Během většiny roku 2015 docházelo ke stabilizaci kurzu, což bylo i projevem rozšíření používání Bitcoinu jako platidla spíše než spekulativního nástroje.

Bitcoin slouží jen k nakupování drog.

Bitcoin bývá velmi často spojován s kriminalitou, praním špinavých peněz, darknetem a dokonce financováním terorismu. Na všechny tyto činnosti lze samozřejmě Bitcoin využít. Jako ostatně i jakoukoli jinou měnu. Odosobnění vztahů je charakteristickou funkcí všech typů peněz. Kdyby se všichni znali a důvěřovali si, tak peníze potřeba nejsou (jak dokládají některé ekonomické teorie a antropologické pokusy). Oproti klasickým penězům a zejména pak hotovosti Bitcoin však pro nelegální účely není moc vhodný. Všechny transakce jsou totiž navždy evidované v blockchainu, k němuž má přístup naprosto kdokoli (např. na stránce blockchain.info). Bitcoin jde tak opačnou cestou než Facebook, který momentálně testuje zprávy, které se po přečtení samy smažou. Pod transakcemi sice není uvedené jméno toho, kdo posílá a přijímá bitcoiny, pro odborníky ale často není těžké reálnou totožnost dosledovat. Proto také vzniklo několik alternativních kryptoměn, které jsou daleko více anonymní a slouží těmto potřebám lépe. Mexické drogové kartely a teroristické skupiny jako Islámský stát jsou navíc financované systémem hawaly nebo prostřednictvím hlavních světových bank, které za to byly v poslední době dokonce opakovaně odsouzené. V Bitcoinu se zatím ani netočí tolik prostředků, aby pokryly výrazný objem financování těchto skupin. Cena Bitcoinu tak nevyplývá z toho, že umožňuje kriminalitu. Po uzavření černých tržišť ani nedošlo k významnějším a dlouhodobějším propadům v jeho kurzu.

V prvních letech plnil Bitcoin vlastně pouze roli jakéhosi skóre. Jeho uživatelé se předháněli v těžbě tehdy bezcenných čísel. V roce 2011 sehrál roli v kauze WikiLeaks. WikiLeaks uveřejnili tajné vládní depeše a v reakci na to byly této společnosti po výzvě amerických úřadů zablokovány účty v bankách a platební systémy PayPal, Visa a MasterCard jí vypověděly smlouvy. Bitcoin byl tak jedinou metodou příspěvků na chod této služby. Tehdy také došlo k relativně největší bitcoinové cenové bublině. V roce 2012 začalo fungovat internetové bitcoinové kasíno SatoshiDice, díky němuž uživatelé získali další způsob, jak své bitcoiny využít. Zlom nastal v roce 2013, po uzavření kyperských bank a po zmíněném bail-inu. Důvěra v euro byla otřesena a Bitcoin začal vypadat jako alternativa i pro uchování hodnoty do budoucna. O pár měsíců později Čína zpřísnila kapitálové kontroly a někteří Číňané si tak museli pořizovat americké dolary právě prostřednictvím Bitcoinu, čímž tlačili nahoru poptávku i cenu. Následně se rozjela spekulační horečka, která vyvrcholila pádem burzy Mt.Gox. Jestli byl Bitcoin v roce 2013 nejlepší investicí, pak v roce 2014 byl zdánlivě tou nejhorší. Vedle postupné korekce ceny však došlo k masivním investicím do bitcoinových start-upů. Venture kapitalisté do nich v letech 2014 a 2015 vložili už přes 800 milionů dolarů. Zároveň pokles a stabilizace ceny byly doprovázeny rozšířením budování infrastruktury a především používáním Bitcoinu v praxi. Nedávno pak Evropský soudní dvůr judikoval, že Bitcoin je měna, čili se z jeho směny neplatí DPH. To doprovázelo další zpřísnění kapitálových kontrol v Číně a kurz Bitcoinu tak po čase znovu poskočil.

Co když Bitcoin někdo vypne? Lidi přijdou o úspory.

Bitcoin, resp. blockchain, v němž jsou informace o bitcoinech uloženy, neleží na žádném jednom počítači v centrálním bodě, aby šel vypnout. Celý blockchain je v reálném čase sdílen všemi uživateli, kteří se rozhodli Bitcoin těžit. Má tak desetitisíce záloh po celém světě. Přitom teoreticky postačuje jedna jediná. Bitcoin nejde vypnout jinak, než odstavením celého internetu, potažmo planetární elektrické sítě. Pokud k něčemu takovému dojde, tak bude dočasná nefunkčnost Bitcoinu asi ten nejmenší problém. Mimo jiné přestanou fungovat samozřejmě i ostatní měny.

Bitcoin je volatilní, cena létá nahoru a dolů, je to bublina.

Cena Bitcoinu je volatilní jako cena skoro každého nového aktiva. Proto zatím není dobrým uchovatelem hodnoty a nelze v něm ani efektivně počítat hodnotu jiných věcí. Jeden čas (v druhé polovině roku 2013) byl Bitcoin minimálně z krátkodobého hlediska významně nadceněn spekulací. Od té doby došlo k několika relevantním událostem, na které cena zareagovala možná přehnaně, mohli bychom tak mluvit o bublinách. Splasknutí jedné prožíváme právě teď. Bitcoin jako celek ale bublina není. Svoji užitečnost a inovativnost blockchainové technologie již prokázal v čase. Může se pochopitelně stát, že Bitcoin nahradí jiná kryptoměna a jeho cena tak klesne a již se nevrátí. Existují kryptoměny, které jsou v některých ohledech lepší než Bitcoin, ten má ovšem obrovskou výhodu, že byl první a proto má již solidní uživatelskou základnu a infrastrukturu. Navíc i Bitcoin inovuje, budoucnost vidím např. v tzv. sidechainech, tedy vedlejších blockchainech s odlišnými pravidly. Asi bych každému v klidu doporučil koupit si jeden bitcoin pro radost a pro případ, že cena řádově vyletí. Spekulovat s částkou, kterou nechcete ztratit, však už rozhodně nedoporučuji. Těm, kdo mají o kryptoměny hlubší zájem, bych navrhnul spíše investice do nových technologií, projektů a služeb než přímo do nákupu bitcoinů. Pokud si ale nějaké koupíte, držte je na vlastní bezpečné peněžence, nikoli na burze!

Bitcoin je konkurencí bank a ty ho nenávidí.

Bitcoin jako zbraň na zničení prohnilých bank byl romantickou představou zejména prvotních uživatelů z řad kryptoanarchistů. Dnes už Bitcoin dorostl do stádia, kdy kolem něj vzniká čím dál širší byznys. Banky se podle mého názoru k tomuto fenoménu postavily pragmaticky a pokoušejí se nové technologie aplikovat. Jednak proto, že je to in, jednak pro snížení nákladů a zvýšení efektivity.

Abych byl přesnější, dnes je in používat slovo blockchain, nikoli Bitcoin. Bitcoin má stále pověst poznamenou mýty a polopravdami, které se pokouší uvést na pravou míru tento článek. Blockchain jako nový způsob (automatického a nepodvojného) účetnictví však proniká do stále více oblastí. Téměř 30 největších světových bank (včetně jmen jako Deutsche Bank, Goldman Sachs, J. P. Morgan, UniCredit, Credit Suisse, RBS, Barclays, Citi, HSBS nebo Société Générale) spustily vlastní blockchainový projekt R3. Největší technologická burza Nasdaq spouští soukromý blockchainový projekt Linq. Bývalá managerka J. P. Morgan a vynálezkyně neblaze proslulých CDS (derivátů k přenosu úvěrového rizika) Blythe Mastersová založila firmu implementující blockchain na finanční trhy. Některé státy (často se zmiňuje Honduras) vymýšlí, jak využít blockchain pro účely katastru nemovitostí nebo třeba obchodního rejstříku. Bankovní asociace SWIFT doporučuje používat kryptoměnu Ripple pro mezinárodní clearing. Firmy Samsung a IBM využívají kryptoměnu Ethereum pro svůj projekt internetu věcí. Stejnou kryptoměnu využívá také Microsoft.

Takzvané korporátní nebo soukromé blockchainy mají však dvě nevýhody. Zaprvé jsou kontrolovány daleko menším počtem subjektů, takže ochrana proti machinaci je nižší. A za druhé si poté, co instituce představí lidem blockchain a naučí ho používat, mohou tito lidé uvědomit, že ty instituce vlastně nepotřebují. Stejnou myšlenku vyjádřila v prohlášení dokonce i britská centrální banka, Bank of England.

Autor – Jakub Jedlinský – vyučuje kurz o kryptoměnách na VŠE v Praze a dovoluje si čtenáře pozvat na konferenci Future of Money 3.0, která se koná v Bratislavě v hoteli Devín 26. listopadu 2015 od 15,00 hod. a kde bude mít příspěvek o Bitcoinu – Účasť je bezplatná !

Drahé kovy môžu mať problém

Ceny

Tento týždeň nestíhame podrobnejší report o vývoji na trhu drahých kovov v minulom týždni. Iné povinnosti. Máme nejaké zmeny na trhu? Zatiaľ minimálne. AVŠAK POZOR! Minulý týždeň sme vo štvrtok a piatok pri miernom poklese cien pozorovali zníženie miery bakwardácie. To sme nevideli už dávnejšie. Na trhu sa objavil stav, kedy sa pri poklese ceny nezvýšil nedostatok fyzického kovu na trhu, ale naopak. TU POZOR. V prípade, že by sme tento trend pozorovali dlhšie – o čom budeme informovať – tak sa pozrieme pod 1000 USD. A to nielen kvôli špekulantom. A už vôbec nie kvôli manipulácii s drahými kovmi. Ak bude daný trend pretrvávať, bude klesať dopyt po drahých kovoch. Uvidíme, ako sa bude situácia vyvíjať tento týždeň.

Všetky nádeje sa rozplynuli. Drahé kovy opäť kapitulovali

Ceny

Už od začiatku minulého týždňa to s drahými kovmi nevyzeralo moc dobre. Pondelok drahé kovy oslabovali. Avšak významnejší prepad prišiel až v utorok. Zlato pokleslo až k 1115 USD a striebro padlo k 15,2 USD. Streda bolo podobná pondelku a drahé kovy ďalej mierne klesali. Štvrtok bol pokojný. Ale bolo to ticho pred búrkou. V piatok zrána na amerických trhoch akoby drahé kovy nemali na chvíľu dno. Zlato sa prepadlo až k 1085 USD a striebro k 14.6 USD.

Cena zlata uzavrela nakoniec na úrovni 1189,4 USD, čo bolo o 52,3 USD menej ako minulý piatok. Cena striebra bola na úrovni 15,53 USD, čo bolo o 0,28 USD menej ako minulý piatok. Pomer ceny zlata a striebra bol na úrovni 73,91 čo znamená, že tento týždeň bolo v tejto letargii na tom relatívne lepšie zlato. HUI index (index najdôležitejších zlatých ťažobných spoločností) je na úrovni 109,45 (oproti minulému týždňu výrazne klesol). XAU index (index zlatých a strieborných ťažobných spoločností) uzavrel na úrovni 46,01 (rovnako klesol). Akcie ťažiarov tentokrát nasledovali vývoj cien samotných produktov, ktoré ťažia – zlato a striebro.

Trhy

Drahými kovmi zatriaslo ako zemetrasenie hlavne piatkové zverejnenie čísiel z amerického trhu práce, ktorý pridal viac ako 200 tis. pracovných miest a nezamestnanosť klesla na 5 %. Drahé kovy reagovali aj na stredajšie pozitívne čísla z americkej ekonomiky. Áno, zlato sa prepadlo pod 1100 USD. Striebro pod 15 USD. Zlato prelomilo hranicu 1100 USD. A traderi určite špekulujú nad jeho ďalším poklesom. Tento komentár nie je zameraný na intra-denné obchodovanie, ktoré podlieha rôznym správam a špekuláciám o tom, čo spraví alebo nespraví na decembrovom zasadnutí FED. To zaujímavé je situácia s dopytom a ponukou.

A tu máme na jednej strane relatívne veľkú ponuku drahých kovov – potenciálne zásoby zlata sú na úrovni cca 64 ročnej produkcie. Ponuka striebra je výrazne nižšia, cca 19 ročná produkcia, ale aj tak je jeho ponuka oproti iným klasickým komoditám rádovo vyššia. Ponuka potom závisí od toho, či sa vlastníci zlata / striebra majú tendenciu ho zbavovať za súčasných cien. Dopyt závisí od úplne iných premenných – špekulácia, dopyt po tzv. „safe haven“ statkoch, ochrana proti kríze, priemyselný dopyt (hlavne pri striebre) a pod..

No a o tom, ako sa tieto vzájomné sily vyvíjajú nám v dnešnom svete hovorí fenomén bakwardácie, resp. jej opaku contanga. Bakwardácia by pri drahých kovoch teoreticky nemala nastať. Ponuka, hlavne pri zlate, je totiž rozsiahla. V prípade, že sa trh dostane do bakwardácie (cena na spotovom trhu je vyššia ako na futures kontrakte), môže investor predať fyzický kov za vyššiu spotovú cenu a kúpiť si dodanie kovu v budúcnosti za nižšiu futures cenu, čo je zisk a ušetriť ešte za skladovanie. A odstrániť tak bakwardáciu. Jediné, čo podmieňuje tento obchod, je mať alebo zohnať fyzické zlato. Keď bakwardácia pretrváva, je zjavné, že fyzické zlato buď nemá vo vlastníctve alebo ho nemá naskladnené od klientov (pričom obchodné podmienky uzavreté s klientom mu ho umožňujú používať) alebo si ho nevie požičať (alebo mu ho nechcú požičať už ani centrálne banky). A pritom zlato niekde v nejakom safe určite leží. Preto v tejto situácií hovoríme, že na trhu s fyzickým zlatom nastáva stres. Cena je neúmerne nízko, resp. sú drahé kovy v tzv. „strong hands“, ktoré za dané ceny nemajú chuť vstupovať do žiadnych obchodov. Z akéhokoľvek dôvodu – či je to už nervozita zo správania sa centrálnych bánk, globálna situácia, strach z budúcnosti alebo čokoľvek iné.

Predikcia

Pokles cien minulý týždeň opätovne bakwardáciu vyvoláva. Na zlate na viacerých kontraktoch až do júna. Striebro je v podobnej situácií, avšak jeho cena nie je stlačená až tak, ako cena zlata. Pokiaľ sa to nezmení, dlho ceny zlata pod 1100 USD vidieť nebudeme. Avšak pozor. Ak sa niekto rozhodne zbavovať zlata (z akéhokoľvek dôvodu), čiže sa zmení situácia popísaná vyššie, ceny kovov poklesnú. Dlhodobejšie a fundamentálne. Zatiaľ tomu však nič nenasvedčuje a dnešné cenové pohyby sú špekulatívne.

Máte záujem o nákup drahých kovov? Do drahých kovov môžete investovať, ale aj nimi priamo platiť.

Prehľad cien drahých kovov za ostatné obdobie:

1_ceny_45_15 gild_45_15 silver_45_15

Zdroj: upner.com, kitco.com

Matúš Pošvanc